Orličtí vrazi, třetí místo hledání sudů, Zvíkovské Podhradí Claim

Orličtí vrazi, třetí místo hledání sudů, Zvíkovské Podhradí

Mezí získanými informacemi byla asi nejzávažnější zpráva o shození těl obětí na dno Orlické přehradní nádrže. Vzhledem k nepřesnosti údaje bylo však nutné mís-to upřesnit. V úvahu připadla tři místa. Přehradní hráz nádrže, Žd’ákovský most, nejvyšší ze všech, a známý most u Zvíkovského Podhradí. Prohledání dna řeky na všech třech předpokládaných místech však představovalo nesmírně náročný úkol jak po stránce organizační tak i po stránce technické. Základem úspěchu bylo i naprosté utajení akce. Všichni, kdož se prací zúčastnili a nebyli přímými členy vyšetřovacího týmu, byli proto informováni o tom, že se má jednat o hle-dání beden se zbraněmi. Jednání o zabezpečení průběhu akce však probíhala také v Útvaru rychlého nasazení URNA a vzhledem k tornu se zanedlouho mohl Vladimír Kuna připravovat na zatčení a na výslechy… Jenomže tak daleko zatím věci nedospěly. Začíná teprve průzkum dna Orlického přehradního jezera. Z civilních složek se do akce zapojily hlavně pracovníci Povodí Vltavy a Výzkumného ústavu vodohospodářského. Za jejich spolupráce byl odhadnut stav dna v příslušných místech. To se týká například hustoty zákalu a zabahněnosti. I pod desítkami metrů vzedmuté vodní masy proudí totiž řeka Vltava víceméně svým původním korytem, ale bylo nutno brát v úvahu pravděpodobně značné změny stavu dna od doby napuštění nádrže. Došlo proto k dlouhým jednáním s pamětníky stavby, zkoumaly se dobové fotografie a filmy. V místech pod Žd’ákovským mostem stával kdysi mlýn, k němuž příslušel jez. Navíc při stavbě mostů, stejné jako přehrady, jistě na-padalo dolů na dno velmi značné množství stavebního materiálu — vždyť byl v těchto místech nalezen dokonce vrak nákladního automobilu. Mohlo by se přece docela dobře stát, že k pohřbu obětí vražd mohlo dojít překládkou z modernější Avie na starou Pragg-u S5T. Sudy mohly také skončit v mlýnici nebo pod zabahněnou šlajsnou. Pletivo s mrtvým Katovským mohlo narazit na nepoužité tyče pro železobetonové konstrukce. A do jednání se za-pojily také CEZ. V době prohledávání dna u paty hráze bylo nutno zajistit, aby nebyly zapojeny turbíny. Pokud by totiž běžely, žádný potápěč by se neubránil mohutné síle vody, řítící se v sedmdesátimetrovém spádu při průtoku 360 tun za vteřinu a byl by stržen mezi lopatky obřích Kaplanových turbín. Bylo proto nutné zajistit, aby se z potápěče nestala zkrvavená kaše smíchaná s rozsekanými těly úhořů a jiných ryb.
Nejobtížnější však bylo najít statečné muže, kteří se měli do extrémních hloubek spustit. Soukromé firmy si účtovaly až 20 tisíc korun za jediný sestup. Při bližším poznání problematiky práce potápěčů však není možné považovat takovou položku za přehnanou. Nejlevnější a přitom nejprofesionálnější byla pak nabídka Báňské záchranné služby Ostrava.

Orličtí vrazi je označení pro pět českých sériových vrahů, kteří v letech 1991–1993 zavraždili pět lidí, vesměs podnikatelů, za účelem peněžního zisku.

Zdroj, odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Orli%C4%8Dt%C3%AD_vrazi

https://www.databazeknih.cz/knihy/kauza-orlik-87375

Video: